Přednášky na téma "Dítě jako osobnost" najdete zde.
U řady lidí v dnešním moderním světě stále převládá přesvědčení, že na tento svět přicházíme bez jakýchkoliv vědomostí a znalostí. Je tomu opravdu tak? Musíme skutečně všemu naše děti učit? Nebo je mnohem moudřejší učit se od dětí a vzájemně se inspirovat? Co je správné a co ne? Často hledáme odpovědi „tam venku“, aniž bychom si uvědomovali, že nejvíce jich nalezneme uvnitř sebe a svých dětí.
1. díl – Každý z nás je originál
Rodíme se jako svobodné bytosti
Na svět přicházíme jako velmi svobodné a dokonalé bytosti připravené udělat novou zkušenost na tomto pozemském světě.
Rodíme se připraveni dělat chyby, protože víme, že chyby neexistují. Jsme si plně vědomi toho, že existuje jen zpětná vazba, kterou nám život dává. Díky ní utváříme nové zkušenosti a docházíme k novým poznáním. Jsme připraveni objevovat a tvořit.
Postupem času však na spoustu z vědění, s kterými jsme na tento svět přišli, zapomínáme. Naše mysl se formuje vlivem vnějších okolností, prostředí, ve kterém vyrůstáme a lidmi, které na své cestě životem potkáváme.
Formování naší mysli
Prožitky v našem životě vytváří zkušenosti a ty, obohacené emocemi všeho druhu, pak rodí očekávání a přesvědčení, jimiž se v našem životě řídíme, a které na podvědomé úrovni utvářejí realitu našich dnů.
Z našeho života se často vytrácí i vědomí, že chyby jsou dovolené a někdy dokonce nezbytné pro vznik nové zkušenosti. Nahrazujeme ho přesvědčením, že chyba je něco hrozného, prožíváme pocity studu či dokonce méněcennosti a naše ego nás nutí dělat vše „dokonale“.
To vše pak ovlivňuje formování naší mysli a jednotlivých mozkových center.
Pochopíme-li, že chyby neexistují, existuje jen zpětná vazba, kterou nám život dává, probudíme v sobě zase o kousek více toho, co jsme věděli, když jsme na tento pozemský svět přišli.
Osobnost našich dětí
Tak, jak se utvářela a stále utváří naše osobnost, utváří se osobnost našeho dítěte. A my, rodiče, do ní zrcadlíme kousek sebe.
Nejen pomocí DNA, ale na vědomé i podvědomé úrovni především díky našim přesvědčením a očekáváním, které pak do svých dětí projektujeme.
Jen pochopení toho, že mozek každého z nás je originál, je vystavěn jinak a utváří se pod vlivem vnitřního i vnějšího světa po celý náš život, je velkým pomocníkem pro pochopení sebe sama a našich dětí.
Začneme-li více pracovat sami na sobě a více se učit od svých dětí, pochopíme mnohem lépe a rychleji dětský svět i to, co z našich očekávání je naše dítko schopno naplnit a co nikoliv. Neb dětská duše je díky jejich věku mnohem svobodnější a vnímavější, než ta naše.
Každý jsme originál
Děti jsou nádherné a velmi moudré bytosti. Prochází různými vývojovými fázemi života stejně, jako jsme jimi kdysi procházeli my. Každá životní fáze má svoje kouzlo i úskalí.
A v každém okamžiku života je mysl našich dětí připravena přijímat trochu jinak. Ale také dávat.
Vývojové fáze dítěte jsou sledovány odborníky, lékaři či vědci z mnoha úhlů a směrů. Sledují se kognitivní stádia vývoje dítěte, stádia morálního usuzování, emoční a mentální vývoj dítěte, motorická stádia vývoje atd.
Rozdělili jsme si život do vývojových etap od prenatálního věku až po sklonek života. A především v období prenatálním a v raném dětství jsme vystavováni důkladnému pozorování, zda se u nás vše vyvíjí, jak má, tj. podle „tabulek“, které vědci z výsledků pozorování sestavili.
Je v pořádku sledovat zdravý vývoj našeho potomka, ale je dobré zachovat si „zdravý rozum“ a mít na paměti, že každý z nás je originál a nikdo z nás není podle šablony. A tak řada z nás do tabulek nepasuje, neb „příroda je mocná“ a každého z nás „stvořila“ trochu jinak.
Touha po dokonalosti
Naše touha po dokonalosti však způsobuje vrásky na našich čelech, když se naše dítko nevyvíjí dle tabulek a pediatr či učitelé ve školce a později škole nepějí jen samou chválu.
Často to v nás vyvolává strach a obavy a ty pak na vědomé i nevědomé úrovni projektujeme do svých dětí. Mohou se projevovat přehnanou péčí a pozorováním, častými návštěvami lékařů či jiných odborníků.
To vše se zapisuje do podvědomých programů našich dětí a neblahým způsobem se projevuje až v pozdějším věku, např. nepřiměřeným strachem z nemocí, přehnaným pozorování sebe sama apod., kdy si my rodiče říkáme, kde se to v tom dítěti vzalo.
Jen pro připomenutí, jsme dokonalé bytosti ve chvíli, kdy přicházíme na tuto zem. Jsme dokonalí a skvělí ve své rozmanitosti a různorodosti.
Přijmeme-li jako součást výchovy svých dětí fakt, že osobnost každého z nás se vyvíjí a utváří jinak, uleví se nám. A uleví se i našim dětem. Náš přístup k nim se stane mnohem uvolněnější a otevřenější.
Naučíme se více důvěřovat sobě i svým dětem. Vztah se stává pevnější. Tímto přístupem pak mnohem více ochráníme své děti před různými typy psychosomatických onemocnění a omezujícími přesvědčeními.
Příroda je mocná
Pokud si teď vybavujete okamžiky, kdy jste se o své dítko, jeho zdraví či správný mentální vývoj přehnaně báli a přemýšlíte, co to s ním v budoucnu udělá, mám pro vás dobrou zprávu. I zde se příroda postarala o to, abychom to dobře zvládli.
Pokud se rodič „umoudří“ v raném věku dítěte, což bývá častým jevem, pak programy, neboli shluky neuronových spojení, které se v té době v dětské mysli vytvořily, přestane náš potomek používat. A když je nepoužívá, tak slábnou, nerozvíjí se.
A v období puberty, kdy dochází k intenzivnímu utváření osobnosti dítěte, dochází i k největší změnám ve vystavění mozku. Programy, které vznikly v raném dětství a nebyly využívány, se rozpadají, tj. zmizí z dětské mysli úplně. Je to zkrátka skvěle zařízené.
Rodiče nové doby
Pozitivní také je, že v dnešní době přibývá rodičů, kteří si více a více získávají nadhled, sledují moderní poznatky o vývoji mozku, výchově či budování pevných vztahů mezi rodiči a dětmi.
Tím dopřávají svým dětem mnohem svobodnější vývoj s jasnými pravidly. Neb pravidla ke svobodě patří a děti to vědí. Ony s touto informací přicházejí na svět a pravidla od nás očekávají. Když je nedostanou, pak si je vytvoří sami. A to se nám, dospělým, už nemusí líbit.
Jsme-li ochotni více svým dětem s láskou a důvěrou naslouchat, učit se od nich, oprostit se od svých očekávání, že budou tím či oním a budou se chovat tak či onak, přijímat je právě takové, jaké v danou chvíli jsou, bude náš život v mnohém snazší a radostnější.
Shrnutí
Děti jsou úžasnou inspirací.
Sledování dětí nám pomůže znovu objevit sebe samé.
Pomáhají nám rozpomenout se, kdo jsme
Děti jsou zrcadlem našeho Já. V dobrém i zlém.
Zrcadlí nám naše touhy, zvyky i očekávání.
Dávají nám šanci měnit náš svět k lepšímu.
Využijme toho a učme se od nich.