Naše mysl neumí na něco nemyslet, ale umí myslet na něco jiného. Kam směřujeme svoji pozornost, tam roste síť neuronových spojení v naší mysli. Z myšlenky tvoříme myšlenkový vzorec, z něho návykový vzorec. A naše návyky tvoří naše chování i výsledky, realitu našich dnů. Naučíme-li se pracovat s vlastními myšlenkami vědomě, pak budeme řídit vlastní mysl, a ne ona nás.
Myšlenky ovlivňují i naši DNA
Podle vědeckých výzkumů máme až 60000 myšlenek denně. Z toho nových myšlenek cca jen 5 %, tj. cca 3000. Zbývajících 95 % jsou opakující se myšlenky, které jsou v naší hlavě dny, měsíce, roky. Běží v naší mysli opakovaně den co den. A utváří naše emoce, chování, výsledky, realitu. Utváří naši osobnost.
Kvantoví fyzici prokázali, že síla myšlenky ovlivňuje i naši DNA. A tak není divu, že myšlenky, kterými se zabýváme, mají tak velký vliv na utváření reality, kterou zažíváme. Bez ohledu na to, zda se jimi zabýváme vědomě či nevědomě. A bez ohledu na to, zda tomu věříme či nikoliv.
Jsme schopni slyšet i vidět své myšlenky a vědomě si vybírat, kterou si ponecháme, a kterou necháme ze svého života odejít. Jen této schopnosti zatím málo využíváme. Obnovíme-li ji, začnou se v našem životě dít radostné zázraky.
Myšlenky jsou jako motýlci v našich hlavách
Neustále o něčem přemítáme. Děláme řadu automatických úkonů a u toho naše mysl běží na plné obrátky. Přemítá o událostech minulých i budoucích. Často aniž bychom si toho byli plně vědomi. Dovolujeme svým myšlenkám, aby poletovaly naší hlavou jako motýlci. A ony proudí naší myslí a vytváří v ní příběhy. Příběhy, které se, díky zákonitostem dnes již vědecky potvrzeným, pak snadno stávají realitou v našem životě.
Naše mysl neumí přemýšlet ve slovech. Vše, co se do jejího nitra dostane, ukládává v obrazech, zvucích, pocitech, leckdy okořeněných chutěmi a vůněmi.
Pokaždé, když se začne zabývat nějakou myšlenkou, začne se nám v hlavě odehrávat příběh. Film, který běží uvnitř naší hlavy.
Z vědeckých výzkumů víme, že naše mysl nerozlišuje mezi představou a realitou. Aktivují se tatáž mozková centra, jako kdybychom zažívali danou představu ve skutečnosti. Pro naši mysl je naše představa realitou. Podvědomě pak této představě přizpůsobujeme své chování. To je jeden z důvodů, proč své představy nakonec i zažíváme v běžném životě.
Mysl nás chrání podivným způsobem
Neřídíme-li své myšlenky, mají tendence mít spíše negativní charakter. Jedním z úkolů naší mysli je ochránit nás před případnými riziky či nebezpečím. Ne vždy tak činí pro nás vhodným způsobem.
A tak ve chvíli, kdy se začne naše mysl zabývat nějakou myšlenkou na budoucí události, začne často jako první analyzovat možná rizika a úskalí. Pokud tento proud myšlenek nezastavíme, necháme ho proudit a začneme myšlenky rozvíjet, pak si na podvědomé úrovni vytváříme „katastrofický scénář“ budoucích okamžiků. Díky zákonu rezonance a principu zrcadlových neuronů se nám pak často dějí situace, které jsme si ve své mysli představovali.
Může se to zdát jako začarovaný kruh. Kruh to je, ale čarovat s ním můžeme my sami. Především díky tomu, co již o lidské mysli a fungování mozku víme. Naučíme-li se slyšet, a dokonce i vidět, co si myslíme, pak s lehkostí a hravostí můžeme své myšlenky měnit.
Proměna vnější reality
Ruku v ruce s naší vnitřní proměnou jde proměna vnějšího světa. Ve chvíli, kdy si začneme ze svých myšlenek vybírat, začneme je vědomě řídit a ovlivňovat, naše pozornost se začne zaměřovat jiným směrem. Síť neuronových spojení v naší mysli se začne měnit. Změní se i naše přesvědčení a očekávání, která ovlivňují naše chování.
A tak i realita, kterou začneme zažívat, bude odlišná od té, kterou jsme doposud zažívali. Staneme se tvůrci svého života v pravém slova smyslu.
Dnes již známe celou řadu mentálních technik, které nám pomáhají vědomě řídit své myšlenky. Zbavovat se nepotřebného balastu ve své mysli. Patří mezi ně na příklad techniky: lépe pociťované myšlenky, meditace všímavosti pro uvolnění negativních emocí a myšlenek, řízená vizualizace, principy přítomného okamžiku a další.
Moc ráda tyhle techniky využívám. Dělám to již pár let. Občas mě překvapí, cože to v té hlavě všechno mám. Ale vědomí, že s tím můžu nakládat dle svého a vše nepotřebné nechat odejít, je pro mě víc než osvobozující. Věřím, že pokud se na tuhle cestu vydáte i vy, budete zažívat podobně příjemné a úlevu přinášející pocity.
Malá inspirace závěrem
Když děláte jakoukoliv automatickou činnost, vaříte, myjete nádobí, uklízíte, zaměřte svou pozornost k vašim myšlenkám.
Co se vám honí hlavou?
Nad čím vaše mysl přemítá?
Líbí se vám směr, kterým vaše myšlenky proudí?
Pokud ne, zastavte je. Řekněte jim jednoduše „stop“.
A přesměrujte pozornost vaší mysli někam jinam. Vědomě a s jasným záměrem.
Budete-li tuto drobnou aktivitu opakovat kdykoliv si vzpomenete a vytrváte-li, pak se cosi uvnitř vás i tam venku začne měnit.
Je to jeden z mnoha způsobů, jak se stát tvůrcem reality vnitřní, a tím i reality vnější, kterou zažíváme.