Vedoucí výzkumného centra CERN v Ženevě při jednom rozhovoru řekl, že podle výzkumů jsme my lidé schopni vnímat pouze 5 % naší reality. Zbývajících 95 % naše mysl ignoruje. Nevyšle dostatek signálů do našeho vědomí a my nejsme schopni těchto 95 % reality, která nás obklopuje, zachytit.
Každý máme svých 5 % reality
Podstatné je, že každý zachytíme jiných 5 % reality. A to i v okamžiku, kdy se ocitá více osob na jednom místě, v téže situaci. To, kterých 5 % naše mysl zachytí a upoutá k nim naši pozornost, následně ovlivní, jak se v dané situaci zachováme. Ovlivní naše emoce, rozhodování, komunikaci i výsledek.
Důvod, proč každý zachytíme jiných 5 %, je skryt uvnitř naší mysli. A úzce souvisí i s genetickým programem přežití.
Genetický program přežití
Ten se výrazně promítá do fungování naší mysli. Mozek neustále skenuje, zda nám tam venku nehrozí nějaké nebezpečí. Aby nás stihl včas varovat a zajistil naše přežití.
V dobách pradávných program přežití vyhodnocoval především hrozbu fyzickou. Tedy jestli nás tam venku nechce někdo nebo něco sežrat. Evoluce pak rozšířila tento program i na hrozbu sociální a psychologickou. A tak naše mysl velmi citlivě reaguje na tón hlasu, řeč těla a emoční náboj slov.
Co je to reframing
K tomu, aby náš mozek věděl, před čím nás má ochránit, má vytvořený systém, podle kterého se orientuje ve vnějším světě. Říkáme mu reframing neboli rámování. Také se setkáte s pojmem rámcování či přerámování.
Reframing zjednodušeně řečeno znamená, že mozek všemu přiděluje význam, nálepku „dobré, špatné, správné, nesprávné, bezpečné, nebezpečné“ apod. Podle těchto nálepek pak kráčíme životem.
Jak reframing ovlivňuje naši realitu
"Nálepky" uvnitř naší hlavy ovlivňují naše vnímání reality i mínění, které máme o sobě. Naše sebevědomí, sebedůvěru i přesvědčení, co si k nám druzí mohou dovolit, co ne, co si můžeme dovolit my k nim apod.
To vše se promítá do našeho chování, rozhodování, co uděláme a co ne, do komunikace a reakcí v konkrétních situacích. A tím i do výsledku, kterého dosáhneme a pocitů, které z toho máme.
„Nálepky“ utváří našich 5 % reality, ke kterým mysl poutá naši pozornost, aby nás ochránila. A ne vždy způsobem, který nám přináší dobrý pocit i výsledek.
Některé „nálepky“ nám v životě pomáhají, jiné nám mohou ubližovat. To, že nám naše „nálepky“ uvnitř hlavy ubližují, poznáme celkem snadno. Nejsme spokojeni s výsledkem, sami se sebou, zažíváme nepříjemné pocity, stres.
Reframing jako mentální technika
Dobrou zprávou je, že mozek je plasticitní a se vším se dá pracovat.
Proto se reframing neboli přerámování v psychologii využívá i jako technika, která nám pomůže změnit přesvědčení, která nás limitují. Tj. přerámovat „nálepky“ uvnitř naší hlavy a emoci, kterou vyvolávají.
Při této technice pracujeme se sugescí a autosugescí, na kterých mozek standardně funguje. Využíváme princip vědomého záměru, vizualizace, asertivní přístupy a metody vědomé komunikace.
Výsledkem přerámování jsou nová neuronová spojení uvnitř naší hlavy. Ty utváří nový úhel pohledu. Změna vnímání sebe sama i vnější reality pak vyvolává uvnitř nás nové, příjemnější pocity. Ty nám dovolí udržet si větší nadhled, zaujmout k situaci i dané osobě nový postoj.
To vše pak ovlivní naše rozhodování, chování, komunikaci a tím i výsledek, kterého dosáhneme. Jsme pak sami se sebou více spojení a v jednání s druhými úspěšnější. Dosáhneme nových 5 % vnímané reality.